»»  Případné rezervace a objednávky elektrokol a koloběžek  : kontaktní tel.: +420 702 013 734  |  +420 702 013 744  ««
 »»  Půjčovna koloběžek a elektrokol Na Kasárnách, Moravský kras, Veselice 94, GPS : 49.389882955 16.7054159336  ««

 

Sloupsko - Šošůvské jeskyně - Moravský kras

Půjčovna elektrokol Moravský kras Veselice Hospůdka Na Kasárnách
Půjčovna koloběžek Moravský kras
Sloupsko-Šošůvské jeskyně Moravský kras - cyklotrasy na koloběžce

Nádherný turistický zážitek si užijete v rámci výletu na koloběžce v Moravském krasu, pokud cyklotrasou na koloběžce zavítáte i do Sloupsko-Šošůvských jeskyní. Téměř pět kilometrů dlouhý systém Sloupsko-šošůvských jeskyní je jednou ze dvou ponorných větví soustavy Amatérské jeskyně. Sloupsko-Šošůvské jeskyně se vyznačují neobvyklým rozsahem; jsou největší zpřístupněné jeskyně v České republice se spoustou tajemných propastí a nádhernou krápníkovou výzdobou. Sloupsko-Šošůvské jeskyně lákají desetitisíce turistů ročně a pokud si přejete stát se jedním z nich, využijte Půjčovnu koloběžek a elektrokol v Moravském krasu v Hospůdce Na Kasárnách nedaleko rozhledny Podvrší u obce Veselice. Cyklotrasy na koloběžce v Moravském krasu si tak můžete zpříjemnit návštěvou výrazné, celosvětově známé krasové oblasti. Sloupsko-Šošůvské jeskyně lákají na téměř neuvěřitelnou podívanou a spoustu nádherných zajímavostí, se kterými se lze téměř na každém kroku setkat.

Historie Sloupsko-Šošůvských jeskyní, které lze navšívit v rámci cyklotrasy na koloběžce v Moravském krasu

První písemná zmínka o Sloupsko-Šošůvských jeskyních pochází z pera Johanna Ferdinanda Hertodta von Todtenfeld (1645-1724) v díle "Podzemní bič Moravy" z roku 1669. Doktor Hertold von Todtenfeld zde líčí návštěvu Sloupsko-Šošůvských jeskyní, což pro něj byl doslova tragický zážitek, ze kterého se poměrně dlouho vzpamatovával : A není divu - jeho průvodci jej po celou dobu výpravy do Sloupsko-Šošůvských jeskyní častovali bezpočtem strašidelných a záhadných více či méně pravdivých historek. Díky Hertoldově knize se tak některé z historek zachovaly až do dnešních dnů a mohou pobavit i vystrašit kteréhokoliv z měnších i větších návštěvníků.

Příběh o o prapodivné smrti lichtenštejnského kameníka v Sloupsko-Šošůvských jeskyních

Lze si tak připomenout příběh o podivné smrti lichtenštejnského kameníka, kterého spustili do jedné z propastí v jeskyni, kde se tehdy těžily krápníky pro výzdobu zámecké zahrady. Když muže opět vytáhli, začal vyprávět o jezeru plném ryb a dalších divech, které dole spatřil. Než však stačil ukončit své barvité vyprávění, náhle skonal. Jeho duše se údajně zmocnil jezerní ďábel, kterého na dně propasti vyrušil.

Příběh o obrovském kameni, kterým pohne malé dítě a první písemná zmínka o záhadné "Trámové chodbě"

V díle Johanna Ferdinanda Hertodta von Todtenfeld "Podzemní bič Moravy" , kde pojednává o Sloupsko-Šošůvských jeskyní, se rovněž můžeme setkat s příběhem, který prožil sám : spatřil prý obrovský kámen, se kterým v podzemí bylo možné pohnout jednou rukou, na povrchu pak prý takový kámen neuzvedne ani několik desítek mužů. 

"Trámová chodba" je snad největší záhadou Sloupsko-Šošůvských jeskyní - právě doktor Hertold se jako první o této dodnes trvající hádance zmiňuje : Na rozdíl od líčení strašidelných příběhů je v souvislosti s "Trámovou chodbou" lakotný na slovo : zmiňuje pouze, že dřevo trámů vyhlíží velmi starobyle a navíc přichází i s překvapivě logickou hypotézou o původu trámů : Podle Hertoda sloužily trámy k vytahování krápníků těžených na dně propastí. Teorií o původu trámů je mnoho a vyjma té Hertodovy nechybí ani názor, že se jedná o zbytky lešení, z něhož místní obyvatelé odlamovali krápníky, které pak byly předmětem obchodu jako suvenýry turistům či šlechticům jako dekorační materiál. Jiná domněnka pak naznačuje, že se zde na dřevěných plošinách ukrývali vesničané z okolí v průběhu třicetileté války (1618–1648). Osobní návštěva zcela jistě každého turistu, který nejen v rámci cyklotras na koloběžce Sloupsko-Šošůvské jeskyně navštíví přesvědčí, že se tyto hypotézy vyznačují slabými místy.

Jan Antonín Nagel se věnoval průzkumu Moravského krasu a zejména Sloupsko-Šošůvských jeskyní

Jan Antonín Nagel ( 1717 - 1794 ) průkopník speleologie, autor prvního speleologického spisu, zkoumal Sloupsko Šošůvské jeskyně na přání císařského dvora.  Nagel byl pověřen výzkumem a zdokumentováním jeskyní. Zároveň uskutečnil i odvážný sestup do spodních pater Stupňovitou propastí v doprovodu místních obyvatel. Kromě vzácného Nagelova rukopisu, čítajícího 97 listů, se dochovaly i unikátní kresby malíře Beduzziho, který jej na četných výzkumných výpravách nejen ve Sloupsko-Šošůvských jeskyních doprovázel. 

Jan Nepomuk Soukup se zmiňuje o návštěvě císařského páru ve Sloupsko - Šošůvských jeskyních

Sloupsko-Šošůvské jeskyně se objevují rovněž v díle Jana Nepomuka Soukupa ( 1826 - 1892 ), významného moravského kněze, básníka, folkloristy, speleologa a národního buditele. Jan Nepomuk Soukup píše : "R 1804 Jich Veličenství Císař František I. a Císařovna Teresia neobtěžovali si touže cestou sestoupiti na dno podzemního toho paláce. Tisíce pestrobarevných světel rozlévalo se tehdáž po čarovné říši Plutonově.“ 

V 2. polovině 19. století se speleologické a paleontologické výzkumy Sloupsko-Šošůvských jeskyní snoubí zejména s osobou MUDr. Jindřicha Wankela

MUDr. Jindřich Wankel (1821- 1897) objevuje mnoho nových částí jeskyně a odkryl a popisuje mnoho kosterních pozůstatků fauny pleistocénu. Nejbližším spolupracovníkem Jindřicha Wankela je v oné době Ing. Antonín Mládek, který mimo jiné velmi precizně mapuje Sloupské jeskyně. Rok 1879 je význačným zejména objevem Eliščiny jeskyně. Nádherně zdobenou jeskyni objevil místní občan Václav Sedlák, když se do ní propadl v rámci hledání medvědích zubů v Nicové jeskyni. Na konci 20. století začíná v jeskyních Moravského krasu aktivně působit profesor Dr. Karel Absolon ( 1877 - 1960 ), jenž pokračuje ve výzkumné práci svého děda, MUDr. Jindřicha Wankela. Profesor Karel Absolon bezpochyby patří k nejpřednějším a ve světě nejznámějším zástupcům naší předválečné vědy. Prof. Absolon objevuje nové prostory Sloupsko-Šošůvských jeskyní, které byly postupně propojovány a zpřístupňovány veřejnosti. Dílo profesora Dr. Karla Absolona však samozřejmě neobsahuje pouze práce z Moravského krasu : Dne 13. července 1925 nalezl tým Karla Absolona v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem Věstonickou Venuši. Pro expozici výstavy Člověk a jeho rod, která byla součástí Výstavy soudobé kultury v Československu, zahájené 26. 5. 1928, nechal vyrobit rekonstrukci mamuta, na jehož pořízení přispěl Tomáš Baťa tehdy velmi vysokou částkou 30 000 korun.

Sloupsko Šošůvské jeskyně se ve 20. století stávají jednou z nejvyhledávanějších turistických destinací

Doporučujeme navštívit nádheru Sloupsko-Šošůvských jeskyní v rámci cyklotras na koloběžce v Moravském krasu. Z prohlídek Sloupsko-Šošůvských jeskyní si lze vybrat z následujících tras :

  • DLOUHOU TRASU : 110 min. | 1760 m | 340 schodů
  • KRÁTKOU TRASU : 70 min. | 890 m | 202 schodů
  • ZIMNÍ TRASU : 90 min. | 950 m | 147 schodů
  • ZÁŽITKOVOU TRASU : 180 min. | 1300 m | 134 schodů

OTEVÍRACÍ DOBA A PROHLÍDKOVÉ TRASY SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÝCH JESKYNÍ :

  • Vstupenky lze zakoupit přímo před Sloupsko-Šošůvskými jeskyněmi.
  • Prohlídky Sloupsko-Šošůvských jeskyní se realizují v rámci maximálního počtu 60 návštěvníků ve skupině.
  • Denní vstupy : V březnu a listopadu jsou povoleny 3 vstupy denně, v říjnu pak 5 vstupů denně.
  • Chránění živočichové : Sloupská část jeskyně je na běžné návštěvní trase v měsících prosinec, leden a únor z důvodu ochrany zimujících netopýrů uzavřena.
  • Přístup pro hendikepované  : Jeskyně je z větší části bezbariérová.
  • Otevírací doba : 8:20 - 16:30 | v 16:30 pouze krátká trasa
  • Stálá teplota vzduchu v jeskyních 7 – 8 ºC

Kontakt a rezervace :
Vedoucí: Miluše Hasoňová
679 13 Sloup v Mor. Krasu 
+420 516 435 335; +420 730 575 973

sloupskososuvske@caves.cz
GPS : 49° 24' 40.100''N; 16° 44' 17.300''E

 

Úvodní strana knihy Tartaro Mastix Moraviae
Busta MUDr. Jindřicha Wankela  před východem z Punkvy
Sloupská oblast s vodopádem - Beduzzi cca 1750
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Plakety významných krasových badatelů
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Expozice v Sloupsko-Šošůvských jeskyních
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Expozice Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Expozice Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Expozice Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Expozice Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Expozice Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Expozice Sloupsko - Šošůvské jeskyně Moravský kras
Trámová chodba Šošůvské jeskyně Moravský kras
Trámová chodba Šošůvské jeskyně Moravský kras
Autorství fotografií: 
Fotografie Sloupsko-Šošůvských jeskyní : © Bc. Šárka Konečná 2018
Fotografie Busta MUDr. Jindřicha Wankela : © Jiří Krásenský 2017
Reprofoto - Tartaro Mastix Moraviae © Jiří Krásenský 2018 - Podle zákona o autorských právech je originál této práce ve veřejném vlastnictví
Reprofoto - Sloupská oblast s vodopádem - Beduzzi cca rok 1750 - Podle zákona o autorských právech je tato práce ve veřejném vlastnictví